Daň z nabytí nemovitých věcí
Daň z nabytí nemovitých věcí, dříve známa jako daň z převodu nemovitosti, se hradí
z úplatného nabytí vlastnického práva, tedy z prodeje nemovitých věcí a jejich směn. Ten, kdo
platí daň z nabytí nemovitých věcí (tzv. poplatník), je nabyvatel vlastnického práva, tj. kupující.
Poplatník je povinen podat přiznání k dani nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci.
Výše daně je určena součinem základu daně, tj. nabývací hodnoty snížené o uznatelný výdaj, a sazby daně, tj. 4 %.
Nabývací hodnotou je nejčastěji sjednaná cena (tj. kupní cena nemovité věci), která je porovnána s tzv. směrnou hodnotou či cenou zjištěnou (např. znaleckým posudkem), a pokud je sjednaná cena vyšší hodnotou, platí za nabývací hodnotu tato.
Poplatník je povinen podat přiznání k dani nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci.
Výše daně je určena součinem základu daně, tj. nabývací hodnoty snížené o uznatelný výdaj, a sazby daně, tj. 4 %.
Nabývací hodnotou je nejčastěji sjednaná cena (tj. kupní cena nemovité věci), která je porovnána s tzv. směrnou hodnotou či cenou zjištěnou (např. znaleckým posudkem), a pokud je sjednaná cena vyšší hodnotou, platí za nabývací hodnotu tato.
